Unreal Tournament 2004

Na skok do Vietnamu

Zatímco Battlefield: Vietnam avizoval nový engine, zcela nové prostředí, v případě UT2004 existovala pesimistická frakce označující letošní „pokračování“ za jakýsi datadisk snažící se z hráčů vyždímat prachy za relativně málo muziky. BF: Vietnam nakonec vyrukoval s upraveným enginem, jehož bohužel velkou vadou na kráse je neoptimalizovaný kód, a z toho plynoucí neúměrné hardwarové nároky. K tomu připočtěme 14 map a v podstatě jeden (na třikrát modifikovaný) herní mód. I když je v BFV zakomponován singl, nedá se brát boty nijak vážně a hru můžeme zcela bez ostychu zařadit mezi ryzí multiplayerovky. Co na druhou stranu musíme BF: Vietnam přičíst k dobru, je přes padesát nových druhů bojové techniky. Tolik stručně obsah svým způsobem konkurenta UT2004, o němž se podrobnější informace můžete přečíst v naší recenzi.

Začněme tím, co UT2004 pohání. Jádrem je neustále vylepšovaný engine z vlastní dílny, patřící mezi to NEJ, co dnes můžeme v podobných hrách spatřit. V podstatě se dá na toto téma seriózně hovořit o enginech třech – Unreal, Quake a LithTech (třeba NOLF2). A právě na Unreal enginu běží největší počet současných titulů, ať už přímo z dílen tvůrců či těch, kdo si od nich tyto enginy koupili a případně je dále pro své účely upravují. Rozdíl je pak právě v tom, jak se hra chová po síti, jaké má hardwarové nároky apod. Zdánlivě tyto věci stojí v pozadí za grafikou a efekty, nicméně na nich použitelnost daného titulu stojí a padá.

Kosmetikou označuji většinou to, co přímo nesouvisí s hrou jako takovou, čili různé audiovizuální efekty, zpracování nabídek, HUD atd. V případě UT2004 si ale tato oblast zaslouží trochu podrobnější popis, neboť nabízí podstatně víc a velký vliv má i na hratelnost. Začnu šikovně zpracovanými nabídkami, kde nebude problém s orientací.

K hratelnostním novinkám patří třeba možnost každé zbrani přiřadit vlastní kurzor, což pomůže pri její identifikaci pokud hrajete s jejím vypnutým zobrazováním. Drobností, ale užitečnou, je pak možnost u libovolné zbraně prohodit primární a sekundární střelbu, u translokátoru použít dva způsoby vykreslování jeho trajektorie a u některých zbraní volit starší či nový vzhled. Pokud při sekundáru translokátoru stisknete i primár, vrátí se vám do ruky předchozí zbraň.

Příznivě oceňuji i snahu o co nejlepší uživatelskou přítulnost. HUD je doslova prošpikován různými formami nápovědy od orientačních mapek přes různé formy zobrazování spoluhráčů, indikaci zásahu, textovou nápovědu s opravdu užitečnmi tipy, úvodní instruktážní videosekvence v Assaultu, šipky ukazující směr postupu, atd atd. Vzpomenout si na vše snad ani nelze, doplním tedy ještě pochvalu za možnost si většinu těchto prvků volitelně i deaktivovat v závislosti na tom, zda je daná informace pro vás užitečná či už na ni upozorňovat nepotřebujete. Sem řadím i hlasatele a v neposlední řadě dvě novinky z oblasti audia – systém „text-to-speech“ a hlasovou komunikaci včetně její implementace do hry s boty (viz samostatný odstavec níže).

Pomaličku se dostáváme k tomu, co běžného hráče zajímá nejvíc. Tím myslím herní módy, kterých je celkem deset: Assault, Deathmatch, Team Deathmatch, Last Man Standing, Mutant, Invasion, CTF, Double Domination, Bombing Run a Onslaught. Tedy vše, co bylo v UT2003 plus Assault a Onslaught. Notoricky známé mody podrobněji komentovat nebudu, zastavím se trochu jen u těch méně známých či nových.

Už z dřívějška můžete znát herní variantu Mutant, což je takový zvláštní Deathmatch. Jeho specifikum je v tom, že všichni hráči nahánějí jediného, který zastává roli mutanta. Jeho nevýhoda je kompenzována podstatně vylepšenými schopnostmi, aby jeho skolení nebylo tak snadné. Jde tedy o jakýsi lov na štvanou zvěř s tím, že lovec, který ji skolil, sám přechází do její role. Navíc zde najdeme ještě jednu speciální postavu, kterou je tzv. „bottom feeder“, čili jakýsi hráč s nejnižším skóre. Ten má navíc privilegium fragovat i ostatní hráče a tím zároveň přidává do hry zajímavý prvek. HUD pro tuto hru je doplněn radarem okolo zaměřovacího kříže, na němž se zobrazují ostatní hráči, jakož i oba zmínění „specialisté“.

Invasion je jakýsi týmový singl, kdy hráči společně čelí nájezdům počítačem řízených příšer, které na ně v sílících vlnách útočí. Je to tedy jakýsi Unreal ve více lidech. Pro tento herní mod jakož i pro Mutant se využívají deathmatchové mapy a oba herní mody pocházejí z bonuspacku vydaného pro UT2003.

Assault prožívá svůj slavný návrat a já jeho znovuzačlenění přijímám s obrovskými díky. Výborný mod, jehož pravidla dovolují zpracovat rozličná témata a dávat tak hře zcela osobitý náboj. Ostatně to sami poznáte na mapách, které s hrou přicházejí, protože v nich autoři ukázali, kolik pravdy na tom je. Z dema známý Convoy s nutností přeskakovat mezi souběžně jedoucími soupravami byl jen úvod a svým způsobem pocta oblíbené mapě z prostředí jedoucího vlaku, představené v původním UT. Obecně lze o mapách pro Assault říci, že jejich nevelký počet (6) kompenzuje vysoká variabilita prostředí a s tím spojených vychytávek.

Smyslem Onslaughtu je nutnost postupného zabírání jednoho až dvou epicenter - nedochází tedy k rozmělňování bitvy po celé ploše mapy. S tím souvisí dále nemožnost útočit na stanoviště, které není přímo propojeno s jiným, jež váš tým už ovládá. Celý herní systém si tedy představte jako postup od vlastní báze k té soupeřově tak, že si můžete zvolit jednu nebo více cest, kterými se vydáte s tím, že lze postupovat klidně i po všech alternativních cestách zároveň. Stejným způsobem jde i soupeř proti vám a v okamžiku střetu začíná pořádný boj na pevnině i ve vzduchu.

Vzdušná technika je zastoupena jednak vznášedlem Manta, což je jakýsi hybrid mezi rychlým vozidlem a letadlem. Pohybuje se sice vzduchem, ale vždy jen kousek nad zemí s možností se dočasně odlepit výskokem, případně naopak rychle dosednout a rozmetat tak horizontálními vrtulemi nebohého pěšáka široko daleko. Krom primární zbraní je pak plazmová puška s vysokou kadencí.

Mezi vzdušnou techniku se pak řadí i vesmírné koráby (Spacefightery), v nichž si zalétáte v již zmiňovaném úvodu mapy AS-Mothership. I ostatní mobilní stroje nesou známky přemýšlení a snahy o zajímavé nápady. Některé jsou i vícemístné a projeví se souhra řidiče s obsluhou kanónu. Netradiční je třeba kosení pobíhajících nepřátel ostrými klepety vozítka Scorpion, která lze roztáhnout do šířky a posekat jimi vše živé v dosahu. Samozřejmostí je možnost pobíhající panáčky decimovat pouhým přejetím, případně trefou kusem právě zničeného stroje.

Ony vůbec střelecké efekty a výbuchy vypadají efektně a atmosféricky, což celé hře dává správnou bitevní atmosféru. Z vychytávek zmíním třeba naváděné střely a indikaci toho, když je stroj, v němž sedíte, soupeřovým systémem zaměřen. Objeví se vám výstražný nápis a pak máte chvíli na to zmizet, vyskočit anebo se smířit s odchodem do limba. To je mimochodem zpracováno tradiční formou vlny, čili každých X sekund se limbo otevírá a v daném intervalu se padlí hráči vracejí do hry. Odchodem do limba se vám také zpřístupní mapka, na níž si lze vybrat, ve kterém stanovišti se chcete objevit. A je tu i možnost se mezi vlastními stanovišti rychle teleportovat.

Zmínku ještě zaslouží aspoň těžký tank Goliath, jehož síla je kompenzována pomalým pohybem oproti všemu ostatnímu. Najdeme tu také stacionární kulometné a plazmové věže (celkem čtyři typy), sloužící k obraně základen. Všechny stroje mají stejně jako hráči určitou odolnost. Úroveň poškození je indikována stupnicí a lze je opravovat – sekundárním paprskem Link Gunu.

Singlová část UT2004 je zpracována podobně jako loni formou turnaje, do kterého je potřeba se nejprve kvalifikovat krátkou sérií samostatných deathmatchových bitev, poté si vybrat tým a dokázat, že máte na to být jeho vůdcem. Následují další týmové kvalifikace a poté vlastní pavouk sestávající z postupného otevírání dalších a dalších arén a herních modů. I singl prodělal celou řadu novinek, díky nimž je teď podstatně zábavnější. Jednak si všimnete hodně přepracované umělé inteligence botů, kteří hrají víc týmově a díky snadnějšímu velení vypadá hra podstatně lépe než dřív (více o nich v dojmech z dema).

Celý singleplayer je provázen hrou o kredity, které používáte jako vklad do každé bitvy. Vítězstvím získáte určitou sumu, zatímco prohrou přicházíte o vloženou částku. Kreditní systém je doplněn i o různé bonusy, například za řadu killů po sobě, použití adrenalinového comba, za first blood atd. Novinkou je také možnost v řadě bitev volit i alternativní mapu, kde se boj uskuteční. Pokud se k tomu uchýlíte, bude vás tento taktický manévr nějaký ten kredit stát. Kredity potřebujete i k ozdravení zraněných spoluhráčů a v neposlední řadě i při zápasech mimoturnajových, kterými je singl prošpikován a vyzývají vás k nim ostatní týmy, jakož i vy sami můžete ostatní k nějaké té cikánské férovce vyzvat.

Seznam zbraní v UT2004 je z větší části poplatný tomu, co už známe z předchozího ročníku. Tím mám na mysli především vzhled a názvy. S tím autoři nic moc nedělali, ale o to víc se zaměřili na ladění jejich chování na základě zkušeností z ročního hraní. Nebudu tu vyjmenovávat jednotlivé změny, ale určitě si jich sami všimnete, pokud jste UT2003 aspoň trochu hrávali. Flak má jinou kadenci i účinnost, sekundáry ze Shocku létají podstatně rychleji, změněna je i jejich prostorová účinnost atd atd. Změny se nevyhnuly ani ostatním pick-upům, kdy se jiným způsobem sčítají štíty, některé power-upy se objevují v mapě až určitou dobu po startu hry atd.